Znáte to z vycházek nebo od někoho z rodiny: po pár stech metrech začnou bolet lýtka, člověk zastaví, odpočine si a jde dál. U onemocnění tepen dolních končetin, odborně PAD, je to typický obraz. Zlatým standardem je řízený cvičební program, jenže ten není dostupný všude. Co když bydlíte daleko od cvičebního centra?
Co zjistila metaanalýza z roku 2025
Autoři sečetli 8 studií s 508 pacienty a podívali se, jak si Nordic Walking vede proti řízenému cvičení.
V nejdelší ujité vzdálenosti se řízené Nordic Walking nelišilo od řízeného cvičení.
Ve vzdálenosti do první bolesti také ne.
V době, po kterou lidé vydrželi cvičit, byl řízený trénink lepší (SMD −0,41). To je střední rozdíl.
Autoři uzavírají, že Nordic Walking je použitelná možnost, když řízený trénink není k dispozici.
Jak to číst
Nordic Walking tu nevyhrává, ale nemusí. Pro člověka, který žije daleko od cvičebního centra, je „skoro stejně dobré doma“ velká věc. Jde o to, aby pohyb vůbec probíhal a pravidelně. Chůze s holemi se dá dělat před domem, v parku, na cestě, a nepotřebuje žádné vybavení kromě holí.
Zajímavé je i to, že lidé v řízených skupinách vydrželi cvičit déle. Zřejmě tu hraje roli to, že je někdo vede a hlídá. Pokud chodíte s holemi sami, zkuste si najít skupinu nebo kamaráda. Lidé, kteří cvičí s někým, to většinou nevzdají tak snadno.
Co zatím nevíme
Dvě další studie se do výpočtu nedostaly, protože měly jiné srovnávací skupiny, takže jejich výsledky nešly sečíst s ostatními. Víc studií a delší sledování by bylo dobré mít.
Znáte tu bolest v lýtkách a chodíte s holemi? Napište nám do fóra, jak se vám chodí a co vám pomáhá.
Kdyby vám „SMD −0,41“ nic neříkalo: je to standardizovaný rozdíl průměrů, tedy číslo, kterým se dají porovnat studie, které měřily trochu jinak. Hodnoty kolem 0,2 se obvykle považují za malý rozdíl, kolem 0,5 za střední a kolem 0,8 za velký. Naše −0,41 leží mezi malým a středním rozdílem a mínus znamená, že řízený trénink byl lepší. Žádný propastný rozdíl, ale také ne zanedbatelný.
Co si z toho vzít
Při bolesti nohou při chůzi mohou hole pomoci jít déle, než by člověk šel bez nich. Je to náhradní cesta, ne zázrak: bolest je signál a stojí za to jít na ni s někým, kdo ji umí posoudit. Hole mohou být jen část odpovědi.
Znáte to, že musíte zastavit u výlohy, i když se vám nechce? Napište nám, jestli vám hole prodloužily vycházku.
Tip na cestu: začněte krátce, na rovině, a všímejte si, kdy se bolest ozve. Zapište si to, třeba jen do telefonu. Za měsíc uvidíte, jestli se vzdálenost prodlužuje, a to je víc než jakákoli rada zvenčí.
Kolik navíc spotřebuje tělo při chůzi s holemi? Zeptejte se tří lidí a dostanete tři čísla. A v různých pracích najdete jiná čísla také. Nikdo nelže, jen se studie liší. Podívejme se, jak se v tom vyznat, abyste se nenechali zmást ani nadšením, ani skepsí, a abyste uměli odpovědět, až vás někdo zeptá, kolik to je doopravdy.
V kostce
S holemi se spotřebuje víc energie, ale kolik, záleží na tom, koho a jak se měřilo: čísla ve studiích jdou zhruba od 12 do 37 %.
Střed rozpětí je zhruba pětina navíc. „O pětinu víc“ není vymyšlené, ale není to slib pro vás.
Čím víc čísel stejného druhu vidíte, tím líp: přehledy jsou cennější než jedna studie.
Změřit si to můžete sami: tep na stejné trase s holemi a bez nich.
Příklady z toho, co jsme četli
Crossover studie z roku 2021: spotřeba kyslíku o 15,8 % vyšší, a to u 15 mladých mužů na chodícím pásu, kde rychlost postupně rostla od 3 do 5 km/h a sklon od nuly do sedmi procent.
Přehledová práce cituje jiné studie: nárůst o 12 %, o 22,3 % a o 37 %. V jedné byl energetický výdej o 23,5 % vyšší.
Systematický přehled z roku 2013 shrnul 16 randomizovaných studií s 1 062 pacienty a 11 pozorovacích s 831 pacienty. Zjistil, že s ohledem na tep, spotřebu kyslíku a kvalitu života je Nordic Walking lepší než svižná chůze bez holí a v některých ukazatelích i než běh.
Čísla se tedy pohybují od desetiny do třetiny, a každé z nich je pravdivé. Jen říká něco jiného, protože vzniklo za jiných podmínek.
Na co se ptát u každého čísla
Kdo byl zkoumán? Mladí muži na pásu jsou jiní než šedesátnice v lese.
Jak rychle šli a jak dlouho? Při vyšším tempu je rozdíl jiný.
Jakou techniku používali? Technika může výsledek ovlivnit.
Jaký byl návrh? Randomizovaná studie je spolehlivější než jedno měření.
Jak velký byl vzorek? Patnáct lidí je málo.
Jaká je kvalita? Přehled biomechanických prací měl střední kvalitu 5,5 z 10.
Když příště uvidíte číslo na obalu, v reklamě nebo ve zprávách, zkuste si ty otázky položit. Většina čísel na ně odpověď neobsahuje, a pak je dobré číslo brát jako orientační.
Proč se čísla liší
Za rozdíly stojí několik věcí najednou. Jedna z nich je technika: kdo se holemi odráží, spotřebuje víc než ten, kdo je vleče. Další je tempo, protože při pomalé chůzi se rozdíl smazává a při svižné roste. Další je terén: v kopci hole pracují jinak než po rovině, a kdo zkoušel Nordic Walking na pásu, dostal jiné číslo než ten v lese. A nakonec jsou tu lidé: patnáct mladých mužů se chová jinak než skupina šedesátnic.
Co si z toho vzít
„O pětinu víc“ je střed široké škály zhruba od desetiny do třetiny. Je to poctivé shrnutí, ne slib pro konkrétní osobu. Vy máte svou techniku, své tempo a svůj terén, a proto vaše číslo bude jiné. Důležité je, že směr je jasný: s holemi se pracuje víc.
Dobré pravidlo: čím víc čísel stejného druhu uvidíte, tím líp. Jedno číslo může být šťastná náhoda, deset čísel dává obrázek. Proto jsou přehledy cennější než jedna studie, a proto je lepší věřit rozpětí než jedinému číslu.
Změřili jste si někdy něco sami? Třeba tep při stejné trase s holemi a bez nich? Napište nám do fóra, co jste zjistili.
Časté otázky
**Který údaj je „ten správný“?** Žádný jediný. Správný je rozsah, ne číslo. Podle studií spálíte s holemi přibližně o desetinu až třetinu víc, a vaše číslo záleží na tempu, technice a terénu.
**Jak si to změřit sám?** Nejjednodušší je tep. Projděte stejnou trasu s holemi a bez nich, stejnou rychlostí, a podívejte se na hodinky. Rozdíl ukáže, co hole dělají s vaším srdcem. Pokud chcete přesnější údaje, jsou potřeba laboratorní měření.
**Proč se nedá věřit číslům na obalech holí?** Mohou být pravdivá, ale vznikla za jiných podmínek, než jsou ty vaše. Zeptejte se, kdo byl zkoumán, jak rychle šel a jak dlouho. Pokud výrobce na to neodpovídá, berte číslo jako reklamu.
**Znamená to, že hole nic nedělají?** Ne. Znamená to, že rozsah je široký a že se čísla nedají přenášet na jednotlivce. Směr je jasný: s holemi se pracuje víc.
Tři věci, které si zapamatovat
Za prvé: číslo bez podmínek je jen reklama. Za druhé: rozpětí je poctivější než jediné číslo. Za třetí: nejlepší měřák je ten, který si uděláte sami, na své trase, s vlastním tepem a vlastním pocitem. Tahle tři pravidla vám ušetří spoustu zbytečných dohadů.
Často slyšíte, že Nordic Walking posiluje kosti a předchází pádům. Zní to logicky: je to pohyb s tělesnou zátěží a hole navíc dávají jistotu. Jenže logika není důkaz. Co o tom říkají studie? Poctivá odpověď není to, co by si prodejce holí přál: o kostech toho prakticky nevíme, o pohyblivosti trochu víc. A my to řekneme rovnou.
V kostce
Ze 13 studií byly jen tři o Nordic Walkingu a většina měla vysoké riziko zkreslení.
Test „vstaň a jdi“ se může zlepšit, ale jistota je velmi nízká. O kostech a zlomeninách nebylo dost dat.
„Nordic Walking chrání před zlomeninami“ nemá oporu. To neznamená, že to nefunguje, jen že to nikdo pořádně neověřil.
Kombinované programy s chůzí vycházely lépe než chůze sama: choďte, ale přidejte rovnováhu a posilování.
Co přehled dělal
Autoři hledali randomizované studie u lidí od 50 let s nízkou hustotou kostí a se zvýšeným rizikem zlomenin. Našli jich 13: devět kombinovaných programů s chůzí, jednu samotnou chůzi a jen tři studie Nordic Walkingu. Právě ty tři jsou na naše téma nejdůležitější, a je jich málo.
Co zjistil
Nordic Walking může zlepšit test „vstaň a jdi“ (o 1,39 s), ale jistota tohoto výsledku je velmi nízká. U testu člověk vstane ze židle, ujde pár metrů, otočí se a zase si sedne, a měří se čas.
Kombinované programy s chůzí zlepšily šestiminutový test chůze o 39 metrů a o malinký kousek i hustotu kostí v bederní páteři, ale důkazy jsou slabé.
Hustota kostí v krčku stehenní kosti a kvalita života se výrazně nezměnily.
O zlomeninách, pádech a úmrtnosti nebylo dost dat.
Většina studií měla vysoké riziko zkreslení.
Riziko zkreslení znamená, že způsob, jakým studie probíhala, mohl výsledek ovlivnit. Třeba to, že lidé a pozorovatelé věděli, kdo cvičí s holemi. Takové výsledky se proto berou s rezervou.
Co z toho plyne
Poctivá odpověď zní: nevíme. Tvrzení „Nordic Walking chrání před zlomeninami“ nemá oporu, protože tři studie na takovou otázku prostě nestačí. To neznamená, že to nefunguje. Znamená to, že to zatím nikdo pořádně neověřil. Autoři doporučují chůzi kombinovat s dalším cvičením, protože kombinované programy dopadly v několika ukazatelích lépe než chůze sama.
Čím méně studií a lidí, tím snáz mohou výsledky vyjít pěkně jen náhodou. Proto autoři mluví o velmi nízké jistotě a nechtějí z tří studií dělat velká tvrzení. Až přijdou větší studie, odpověď se může změnit v obou směrech: Nordic Walking může vyjít lépe, ale také hůř, než jsme čekali.
Prakticky
Pokud se bojíte pádů, zařaďte vedle chůze i cvičení rovnováhy a posilování. Hole vám při chůzi dávají jistotu, ale nejsou náhradou za to, aby se nohy a svaly udržovaly v kondici. Zatím tedy platí prostá rada: choďte, protože vás to baví a dělá vám dobře, ne proto, že vám někdo slíbil pevné kosti.
Máte zkušenost s tím, že vám hole pomáhají udržet rovnováhu, třeba na kluzkém terénu? Napište nám do fóra. Zkušenosti jednotlivců studie nenahrazují, ale pomáhají vědět, kam se dívat.
Časté otázky
**Mám nízkou hustotu kostí. Mám hole zkusit?** Na to ukazuje přehled mírně pozitivně: Nordic Walking může zlepšit test „vstaň a jdi“, což je funkční výkon, ne kosti. Pozor na to, co přehled měřil: funkci, tedy jak se člověk pohybuje, ne pevnost kostí.
**Je lepší chůze, nebo posilování?** Přehled říká, že kombinované programy vycházely v několika ukazatelích lépe než chůze sama. Zkuste obojí: chůze pro kondici, posilování pro svaly.
**Jak na pády?** Hole vám dají jistotu při chůzi, ale statickou rovnováhu nezlepší. Cvičte rovnováhu zvlášť, třeba stoj na jedné noze u pevné opory.
**Co je „velmi nízká jistota“?** To je odborný výraz pro to, že výsledek může být jiný, až přijdou další studie. Není to nic špatného, jen poctivost: autoři se nechtějí zavázat k tvrzení, které nemají jak podložit.
Co můžete dělat už teď
Dobrá zpráva je, že na funkci, tedy na to, jak se hýbete, můžete pracovat už dnes. Choďte pravidelně, přidejte jednou týdně cvičení rovnováhy a posilování a zkuste vstát ze židle bez pomoci rukou. Právě takové věci měřil test „vstaň a jdi“. Kosti a pády jsou téma, u kterého zatím nemáme dost důkazů, ale vaše pohyblivost se zlepšuje prací, ne přehledem.
Kdo poprvé vyrazil s lyžařskými holemi na asfalt? Dalo by se čekat jedno jméno a jedno datum. Pravda je zajímavější: Nordic Walking nevymyslel jeden člověk, vznikal asi šedesát let po kouskách, v různých rukou a v různých zemích. Tady je celý příběh, od lyžařů, kteří v létě nechtěli zlenivět, až po závody světového poháru.
Třicátá léta: lyžaři bez sněhu
Začátek je prostý. Podle mezinárodní organizace Nordic Walkingu INWA začali už ve třicátých letech finští závodní běžkaři používat hole i mimo sezonu. Sníh roztál, ale kondice se musela udržet, a tak chodili a stoupali do kopců s těmi samými holemi, které znali ze zimy. Nešlo o žádný nový sport. Byl to trik na přežití léta.
1966: učitelka tělocviku, která chtěla, aby to uměl každý
Zlom přišel v roce 1966. Leena Jääskeläinen, učitelka tělocviku z finského Espoo, přišla s nápadem, který tehdy zněl skoro směšně: chůze s lyžařskými holemi jako fitness pro všechny, ne jen pro sportovce. Hole měly pomoct zapojit celé tělo, ne jen nohy, a to u lidí, kteří o lyžování nikdy neslyšeli. O jejím jménu se dnes mluví málo, ale právě ona učinila z letního triku pohyb pro běžné lidi. Veřejnou ukázku připravila až v roce 1987 na akci Finlandia Walk v Tampere, takže od nápadu k prvnímu veřejnému představení to trvalo dvacet jedna let.
1979: trenér Repo to píše do příručky
Ve stejné době se tématu věnoval i trenér Mauri Repo, dřívější hlavní trenér běžeckého lyžování ve finském svazu. V roce 1979 popsal chůzi s holemi jako součást svého tréninkového systému ve skriptu *Hiihdon lajiosa*, tedy „Součásti lyžování“. Pro lyžaře to byla jedna z letních součástí tréninku. Na obrázku níže je původní strana z jeho materiálů, s popisem cvičení.
Z učebního materiálu trenéra Maura Repa, 1979.
Je to jeden z nejstarších dochovaných popisů chůze s holemi jako součásti tréninku. Nemusíte rozumět finsky, abyste viděli, o co jde: schéma kopce, číslované úseky a pokyny, jak chodit a odpočívat. Základ je tu: pohyb, který zapojuje paže, a díky tomu trénuje víc, než by dokázala samotná chůze.
1988: první hole pro obyčejné chodce
O devět let později, v roce 1988, vyrobila americká firma Exerstrider podle Wikipedie první hole navržené přímo pro fitness chodce. Tím se z improvizace stal produkt: už to nebyly jen lyžařské hole, ale hole určené přímo na chůzi. Že se to dělo v USA a ne ve Finsku, dokládá, že nápad cestoval a že potřeboval jen správné nářadí.
1995–1998: věda a název
V roce 1995 vyšla první vědecká studie o chůzi s holemi, v časopise *Medicine and Science in Sports and Exercise*, a vznikla v institutu Kennetha Coopera v Dallasu. To byl okamžik, kdy se z „zajímavého nápadu“ stal předmět, který se dá měřit. O rok později se finský svaz Suomen Latu spojil se sportovním institutem Vierumäki a výrobcem holí Exel, aby aktivitu uspořádali.
V roce 1997 se objevil i název. Podle INWA ho vymyslel Aki Karihtala s týmem firmy Exel a Exel zároveň uvedl první kompozitní hole Nordic Walker. Wikipedie klade rozšíření názvu o dva roky později, do roku 1999, a obě tvrzení mohou platit: jedno o tom, kdy název vznikl, druhé o tom, kdy se ujal. V roce 1998 ve Finsku chodilo s holemi pravidelně 160 000 lidí a půl milionu to aspoň zkusilo. Finsko dokonce udělilo Nordic Walkingu ocenění *Health Promoting Action of the Year*, tedy Zdravotní počin roku.
2000 a dál: z Finska do světa
V roce 2000 založil Aki Karihtala ve Finsku Mezinárodní asociaci Nordic Walkingu INWA, která se věnuje vzdělávání a propagaci. V roce 2001 se Nordic Walking poprvé objevil na veletrhu sportovního zboží ISPO a Exel začal hole distribuovat celosvětově. O devět let později, v roce 2010, se chodilo s holemi ve více než čtyřiceti zemích a Exel prodal šest milionů párů. Ve stejném roce vznikl první Světový den Nordic Walkingu, a to 10. 10. 2010.
Další kapitola je organizovaná: v letech 2016 až 2019 vyškolila INWA v Číně přes sto instruktorů a zavedla závody světového poháru. V roce 2019 vznikla v Tallinnu první oficiální závodní trať. A v roce 2024 se v Lahti ve Finsku utkalo v závodě světového poháru přes tři sta sportovců. Že se z letního triku běžkařů stalo závodní odvětví, by lyžaři ze třicátých let asi nečekali.
Kdo to tedy vymyslel?
Zdroje se v podrobnostech liší, a proto je poctivá odpověď tahle: nikdo sám. Lyžaři přišli s holemi, Jääskeläinen s nápadem pro každého, Repo s popisem v příručce, Exerstrider s prvními holemi, Exel s jménem a se světovým prodejem, a INWA se vzděláním. Každý přidal kus. Kdo hledá jedno jméno, najde jich pět, a žádné není špatně.
Co z toho plyne pro vás
Nordic Walking je mladý sport s kořeny, které se dají sledovat necelé století. Hole, které držíte, jsou výsledkem šedesáti let zkoušení: jsou lehčí než lyžařské, mají poutko, výměnné hroty a délku, kterou si vyberete podle výšky. Že dnes jdete s holemi po lesní cestě, má základ v letním tréninku lyžařů z třicátých let a v nápadu jedné učitelky tělocviku, že to má umět každý.
Když vás na ulici někdo zeptá „Kde máte lyže?“, vlastně se trefil víc, než tuší.
Víte o něčem z historie Nordic Walkingu u vás, o prvních skupinách nebo prvních holích? Napište nám do fóra. Takové příběhy se nikde jinde nedočtete. A pokud vás zajímají závody, podívejte se do kalendáře akcí.
Nordic Walking Hub vzniká společnou prací: z postřehů a dojmů lidí a z přínosu obrovské znalostní databáze umělé inteligence. Říkáme to otevřeně a jsme na to hrdí. Nic na tom není tajemství ani nedorozumění, a my věříme, že kdo ví, jak texty vznikají, jim může věřit víc.
Jak to funguje
Lidé přinášejí zkušenost z cest, z lesa a z mnoha let chůze s holemi. Vědí, jak studený vítr cítí ruka v rukavici, co dělá hrot na ledu a proč se po třech hodinách člověk raději vrátí.
Umělá inteligence k tomu přidává rozsah znalostí, jaký žádný člověk sám nemá. Pomáhá hledat zdroje, shrnovat studie a psát texty. Velkou práci odvede i při překladu do angličtiny a němčiny, takže portál mluví třemi jazyky a nikdo nemusí čekat na překladatele.
Každé tvrzení vychází ze zdroje, který je pod článkem odkazovaný. Čísla berou z abstraktů studií. Zdroje nikoho moc nezajímají, proto je pod článkem najdete schované v jednom řádku, ale jsou tam.
Kde pomáhá AI a kde rozhodují lidé
AI hledá, čte, shrnuje a navrhuje. Lidé rozhodují, co na portál patří, jaký má mít tón a co se zveřejní. Žádné pravidlo portálu, žádný záměr, žádný kontakt s lidmi nevymýšlí stroj. To je naše.
Co AI nedělá
Nevymýšlí zkušenosti. Příběhy z cest, názory členů a odpovědi ve fóru jsou lidské a nikdy je nepíše stroj. Nepředstírá, že je člen, a nikdo tu nemá žádné vymyšlené účty ani vymyšlené diskuse. Kde teprve začínáme, říkáme to, a nechceme předstírat, že je tu víc lidí, než je.
Proč to říkáme
Protože nám na poctivosti záleží. Nordic Walking je sport pro lidi, kteří se rádi dívají na věci pořádně, a tak nám přijde správné, aby se i o portálu vědělo, jak vzniká. Jedna věc je jistá: AI dělá chyby, a proto je důležité, že u nás nejsou jen stroje.
Našli jste chybu?
Napište nám na stránce Kontakt. Opravíme to a napíšeme, co jsme změnili. Chyby opravujeme rádi a nestydíme se za ně, protože každá oprava znamená, že se někdo četl pozorně.
Chcete psát s námi?
Co si z toho vzít
Čtete-li článek na tomto portálu, víte, že za ním stojí lidé a že každé tvrzení má zdroj. Stroj navrhuje, lidé rozhodují. Pokud něco nesedí s vaší zkušeností, napište nám: vaše zkušenost je pro nás cennější než jakákoli příručka.
Co byste na portálu chtěli číst, a co už vás nebaví? Napište nám do fóra, a pokud máte chuť, zkuste článek napsat sami.
Nejlepší články vznikají, když se potká zkušenost s chutí ji sdílet. Pokud máte co říct o holích, trasách, technice nebo o tom, jak jste začínali, zkuste napsat vlastní článek. Návod je na stránce Napsat článek.
